Reuters.com

Reuters.com

U Ńju-Džersi ŭ aŭtamabilnaj katastrofie zahinuŭ matematyk, łaŭreat Nobieleŭskaj premii pa ekanomicy Džon Neš. Razam ź im raźbiłasia jaho žonka Ališa Neš.

Muž i žonka znachodzilisia ŭ taksi, jakoje sutyknułasia ź inšaj mašynaj na šašy, a zatym ŭrezałasia ŭ aharodžu.

Džonu Nešu było 86 hadoŭ, Ališy Neš — 82 hady.

Džon Neš, vypusknik Prynstanskaha ŭniviersiteta, zajmaŭsia teoryjaj hulniaŭ i dyfierencyjalnaj hieamietryjaj. U 1994 hodzie za pracy pa teoryi hulniaŭ jon byŭ uhanaravany Nobieleŭskaj premijaj pa ekanomicy.

Neš pracavaŭ bolšuju častku svajho žyćcia, niahledziačy na toje, što ŭ 1959 hodzie ŭ jaho dyjahnastavali paranaidalnuju šyzafreniju.

U kancy 1990-ch hadoŭ žurnalistka Silvija Nazar napisała bijahrafiju Neša, jakaja pasłužyła asnovaj dla filma «Hulni rozumu» (A Beautiful Mind) režysiora Rona Chovarda.

Hałoŭnyja roli ŭ karcinie syhrali Raseł Kroŭ i Dženifier Koneł. Stužka atrymała šmatlikija ŭznaharody, uklučajučy premiju «Oskar» u naminacyjach «Najlepšy film» i «Najlepšaja režysiorskaja rabota».

Raseł Kroŭ napisaŭ u «Tvitar», što jaho ašałamiła hibiel Neša. «Usioj dušoj spačuvaju Džonu i Ališy i ich blizkim. Heta dziŭnaja para. Vydatnyja rozumam i vydatnyja dušoj», — vykazaŭsia Kroŭ.

***

Ališa Neš dapamahała mužu spravicca z chvarobaj. Jany razam stali šmat vystupać publična na temu pravoŭ ludziej ź psichičnymi rasstrojstvami.

Pa niekatorych paviedamleńniach, u momant aŭtakatastrofy muž i žonka nie byli pryšpilenyja.

Neš ažaniŭsia z Ališaj Łard u 1957 hodzie, kali jon ličyŭsia ŭzychodziačaj zorkaj u śviecie matematyki.

Nieŭzabavie paśla hetaha ŭ jaho raźviłasia vostraja forma šyzafrenii. Žonka niekalki razoŭ źmiaščała jaho ŭ psichijatryčnuju kliniku. U 1962 hodzie jana raźviałasia.

Adnak jany zastalisia blizkija adno adnamu, a da pačatku 1980-ch hadoŭ stan vučonaha staŭ palapšacca. U 2001 hodzie byłyja muž i žonka znoŭ zaklučyli šlub.

U pačatku tydnia Nešu była prysudžana prestyžnaja Abieleŭskaja premija.

Клас
0
Панылы сорам
0
Ха-ха
0
Ого
0
Сумна
0
Абуральна
0

Chočaš padzialicca važnaj infarmacyjaj ananimna i kanfidencyjna?